V současnosti potřebuje podle expertních odhadů více jak 700 tisíc lidí v Arakanském státě v Myanmaru (Barmě) humanitární pomoc. Lidi zde sužuje hlad, ozbrojený konflikt, násilí a institucializovaná diskriminace.
Humanitární potřeby v Myanmaru, nejen v
Arakanském
státě,
vychází ze složité kombinace mnoha
faktorů –
přírodní
katastrof
y, potravinová nejistota, ozbrojený konflikt, napětí mezi komunitami, bezstátnost, institucionalizovaná diskriminace, vleklé vysídlení, obchodování s lidmi a riskantní migrace.
Situaci dále umocňuje chronická chudoba, intenzivnější násilí zejména vůči dětem a ženám a na první pohled skryté nerovnosti, které zvyšují potřeby, zranitelnost a marginalizaci zasažených osob v mnoha částech země.
V červenci 2019 potřebuje humanitární pomoc v
Arakanském
státě
zhruba 715 000 lidí. To zahrnuje přibližně 128 000 vnitřně vysídlených
Rohingyům
a 470 000 nevysídlených
Rohingyů
bez státního občanství a dalších 117 000 zranitelných a krizí zasažených
Rakhínů
. V nedávné době k tomuto počtu přibilo dalších 71 000 osob, kteří potřebují humanitární pomoc po opakovaných aktuálních střetech mezi
Arakanskou
separatistickou armádou (AA) a Myanmarskou armádou. Tyto střety nadále pokračují a situace zůstává velice nestabilní. Komunity
Rohingyů
jsou na humanitární pomoci téměř závisl
é
, aby byli schopni zajistit své základní potřeby. To pramení z restrikce jejich pohybu vydané místní vládou, která jim nedovoluje získat zdroj živobytí a přístup ke zdravotní péči,
potravinám, vzdělání
, ochraně a dalším základním službám. Dopady konfliktu se nevyhýbají ani
Rakhincům
, proto jsou nedílní příjemci pomoci. Toto je také zásadní komponent pro udržení lepších vztahů mezi komunitami.
Každodenní nestabilita v
regionu
zasahuje nás i naše partnery LWF Myanmar při pr
áci na společném projektu
Posílení odolnosti krizí zasažených komunit vArakanskémstátě
, podporovaného Ministerstvem zahraničních věcí ČR.
Vláda
Arakanského
státu znesnadňuje
přístup mezinárodních humanitárních organizací k místním obyvatelům. J
e
to především dáno neustálou změnou předpisů a r
egulí. To se například odráží
ve větší složitosti získání
cestovního povolení do oblastí projektu nebo získání stavebního povolení na výstavbu či opravu škol a latrín. V některých okresech jako jsou okresy
Buthidaung
,
Kyauktaw
,
Ponnagyun
,
Mrauk
-U a
Rathedaung
místní vláda omezila pohyb už v lednu 2019 a k tomu přibyl ještě okres Ann v květnu 2019, potom co zde také eskalovaly boje.
V praxi to znamená, že humanitární pracovníci mají povolenou činnost pouze v určitých oblastech
těcht
o okresů. Nicméně se spolu s LWF Myanmar
zde
snažíme pracovat pomocí budování kapacit a školení členů
místních
komunit a řídících výborů škol, kteří v implementaci projektu hrají zásadní roli.
|
|
